Síla slov

12. listopadu 2015 v 23:57 | E. |  Literární pokusy
Téma týdne mě přinutilo k sepsání této kráťoulinké povídky, snad si o mně nepomyslíte, že jsem ještě větší magor, než jaký jste si doposud mysleli.

To místo, kde nerušeně rukou v ruce procházíme se spolu lesem, první teplé jarní paprsky slunce proplétající se mezi korunami stromů a dotýkají se našich tváří, občas jsou tak silné na naše oči, že nás to přinutí k úšklebku. Mírný vánek při tom čechrá naše vlasy.

Velmi ho překvapila její unáhlená zpráva, ať sejdou se o půl sedmé na jejich obvyklém místě. Měl na starosti daleko důležitější věci a upřímně se mu tahle schůzka vůbec nezamlouvala, jenže než stačil odeslat omluvnou zprávu, přišla mu další: Je to důležité. Budiž tedy, jen doufá v to, že to nebude nějaká banalita, kvůli které bude muset zrušit nebo alespoň přesunout jinou schůzku.

To místo, kde do našich nozder dere se vůně růže, lotosu a fialek. Je jaro, doba rozkvétání, všechny rostliny se slunci nastavují, vítají ho ze svého hlubokého spánku. Je jaro, doba svěžích barev, naše oči všude kolem spatřují barvy jara- broskvovou, losovou, meruňkovou, májovou a korálovou červeň, jak vypadaly by, kdyby spojily se v jednu? Mohli bychom usednout přímo sem se stojanem a barvami, smíchat je všechny a zvěčnit tuto krása.

Na smluvené místo dorazila o několik minut dříve, jak měla vždy ve zvyku, usedla na spadlý strom a vnímala okolí všemi smysly kromě zraku, oči ty nechala zavřené. Přemítala v hlavě poslední události, které se odehrály. Předchozí dny pro ni nebyly zrovna přívětivé, hledala odpovědi na tolik otázek, ale bála se zeptat přímo jej, protože někdy se všichni bojíme odpovědi.

To místo, kde našim uším lahodí melodický švitořivý zpěv ptáků znějící všude kolem, nevyrovná se mu nic na světě. Občas lze v dáli zaslechnout zašustění, přinutí mě to pevněji stisknout tvou dlaň, jsem totiž v bezpečí, pod tvými ochrannými křídly.

Na smluvené místo dorazil o několik minut později, jak měl ve zvyku. Už od jeho pohledu poznala, že něco není v pořádku. Její oči se během chvíle zalily krůpějí slz, a ty v zápětí stékaly nepřerušeně jedna za druhou. Dnes musel totiž zrušit jinou schůzku- schůzku se svojí novou přítelkyní.
,,Říkals, že miluješ mě a budeme spolu do konce své smrti. A i po ní se zase najdeme a spojíme."

To místo, kde se na jasně modré obloze prohání tu a tam oblaka, každou chvílí měníce svůj tvar. Hleď, teď dva mráčky spojily se v srdce.

Vyndala z tašky svou pro případ schovanou zbraň, nasměrovala ji k jeho hrudi, a než stačil jakkoliv zareagovat, stiskla její spoušť. Zalikajíc a lapajíc po dechu pak přiložila zbraň ke svému temeni hlavy a stiskla ji opětovně.

To místo, kde teď spolu jsme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Myšák Myšák | Web | 13. listopadu 2015 v 9:33 | Reagovat

Ta povídka se mi líbila, jen bych trochu změnila závěr, je to s tím tak "trošku" morbidní - můj názor. ;-)

2 Elis Elis | Web | 13. listopadu 2015 v 11:52 | Reagovat

[1]: Já vím, ale postrádalo by to tu mou myšlenou pointu k tématu článku Síla slov :-)

3 Blondie Blondie | Web | 13. listopadu 2015 v 18:17 | Reagovat

Napsaná je hezky ;)

4 Pája Pája | Web | 14. listopadu 2015 v 19:01 | Reagovat

Ach, můj, bože. Těsně předtím, než vytáhla zbraň, mi cvaklo, že chce vytáhnout zbraň. A pak... konec. Síla slov. Dokonalý!

Sice morbidní, ale to k dokonalosti patří.

5 Melly Melly | Web | 14. listopadu 2015 v 19:38 | Reagovat

Pěkně napsané:)

6 Allex Allex | E-mail | Web | 15. listopadu 2015 v 16:16 | Reagovat

Postupně mi začalo docházet, co chce udělat, ale stejně to pro mě byl tak trochu šok... Ale krásně napsané! ;))

7 barlie barlie | Web | 15. listopadu 2015 v 22:00 | Reagovat

Ty jo upřímně moc nevim, co si o tom mám myslet... ale i to je dobrá reakce u čtenáře, zaujalo mě to, to jo :) je tam dobrej ten protiklad jarní louky x zbraně, to se mi fakt líbí

8 Elis Elis | Web | 15. listopadu 2015 v 22:22 | Reagovat

Díky všem za ohlasy, ale teď se upřímně trošku stydím, kvůli pátku třináctému.

9 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 17. listopadu 2015 v 12:22 | Reagovat

Hezky napsané, i když mně by to nestálo za smrt. Ale už od dávné historie, tyhle příběhy nešťastné lásky mívají smutně konce.

10 Infinity Infinity | Web | 17. listopadu 2015 v 22:56 | Reagovat

Je to moc hezky napsaný! Ten konec jsem trochu čekala, ale to vůbec nevadí, protože to, jaké jsi zvolila slova, to je prostě úžasný. Píšeš nádherně. :-)

11 Elis Elis | Web | 18. listopadu 2015 v 18:12 | Reagovat

Děkuji moc :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama