Co se skrývá za fotografií

8. listopadu 2015 v 12:57 | E. |  Napsáno
Tak mě tak při pátečním focení (mimochodem mimořádně krásném podzimním dni, ostatně jako nás prozatím stále teď doprovázejí i jiné) s kamarádkou napadla jedna věc. Všichni vlastně dost klameme.

Sama sobě se totiž často líbím tak na třech fotografiích z padesáti, a tak logicky často někam zveřejním jen ty tři, které jsou k světu, to že na jiné fotografii zavírám oči, na druhé se připravuji na pšíknutí, na třetí mi šilhá oko, na další mám zase vystrčený břicho, už nikdo nevidí.

Tím ale celkem klamu okolí, nebo snad ne?


Třeba taková Karolina Ryvolova je beze sporu skvělou fotografkou a umělkyní, také nad jejími fotografiemi žasnu, jenže její modelky takhle v reálu přeci nevypadají, ve skutečnosti jsou stejně tak obyčejné jako my všechny, se všemi svými nedostatky.
Já sama fotografie neupravuji, maximálně si lehce pohraju se světlem a stínem, ono mnohdy se opravdu ne jen tak říká, že méně je někdy více.


(tohle je například moje krásná kamarádka Bára, ani špetka úpravy, není někdy ta přirozenost lepší?)

Co šíleně dokáže změnit člověka jsou samozřejmě různé filtry, kterých je nám nabízeno hojně. Vyhladí pleť, dodají potřebné světlo, zakryjí kdejaký nedostatek, jenže na té fotografii je rázem někdo úplně jiný. A vypadá to mnohdy i dost nevkusně mimochodem.
Čím to, že se mi také zdá, že většina holek vypadá v reálu hůř než na fotografii, a u kluků zase naopak. Klukům/chlapům/nazývejme si je jak chceme je v drtivé většině totiž celkem jedno, že jim támhle čouhá vlas nebo se tváří jako když právě vykonávají potřebu. I když, píšu v drtivé většině.

Celkem vtipné je, když někdo někam hodí fotku sebe a přítele/kamarádky/kamaráda/rodinného příslušníka, přičemž hned po vyfocené fotografii následovala hádka jak vyšitá (jednou jsem na to viděla skvěle zpracované video, ale za boha ho nemůžu najít. Šlo o to, že jeden pár byl na dovolené, stále se při ní hádali, ale když našli pěknou skálu, vyfotili se s úměvem u ní, postli to na facebook, ale hned potom se začali opět hádat). Ovšem tohle vše ostatní neví, z té fotografie totiž číčí taková lááska, a sami nás opět klamou.

Především, jak už bylo kolikrát řečeno, na sociální sítě kdekdo hned zveřejní fotografii z luxusní večeře, ale že předchozí večer jedl paštiku s rohlíkem už tam dá málokdo, status, že kalí s kamarádama na díze postne každý hned, ale že předchozí večer ležel na gauči u televize s brambůrkama v chlupatých ponožkách, to nikoliv.

Jaký smysl vlastně mají ve výsledku takové lajky v reálném životě? Mám jich jenom padesát, sakra to je málo, ta předchozí měla sto, asi už se nikomu nelíbím. Možná je opravdu daleko lepší, když vám někdo pochválí nový účes osobně než li komentářem u fotky. Jenže jasný, to už se pak rovnou můžu dostat k tomu, proč vůběc píšu článek pro osoby, jež ani neznám.

Občas mám chuť všechny tyhle sociální sítě zrušit, ovšem už jsem na ně natolik navyklá a beru je automaticky jako emailovou schránku nebo mobil, protože na tom facebooku se můžu bezplatně spojit s nějakým známým, můžu sledovat, jak se daří kamarádce v Římě, jak moc vyrostla kamarádky malá holčička. Ale pořád je to všechno jenom virtuální svět, není to kontakt přímo z očí do očí, na to nezapomeňme.

Koneckonců, na sociálních sítích si ale přece můžete o někomu udělat lepší obrázek. A to doslova.


No a abych nebyla takový suchar, ukážu vám sérii svých nepovedených fotek, které mám uložené na paměťovce, ovšem ty nejhorší přeci jen nikdo nikdy neuvidí.

(pro větší zvětšení klik sem- http://nd06.jxs.cz/746/146/1621ed2d6c_102033213_o2.jpg)

E.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 8. listopadu 2015 v 17:17 | Reagovat

Tak já nevím, ale ty nepovedené fotky se mi zdají povedené a krásně praštěné :-)
Právě proto se mi líbí lidé, kteří umí fotografováním zachytit realitu, takovou hezkou, ale reálnou.
Strašně jsem nadšená fotkou z bráchové svatby, kde je zachycený výraz, když poprvé vešel a uviděl nevěstu. A takové věci nahrát nejdou - ne nadarmo se říká, že momentky jsou úžasné :-)
Já mám často u focení opačný problém - vidím něco nádherného a nemůžu to vyfotit, prostě, na té fotce to tak krásné není :-D

2 steel32 steel32 | Web | 8. listopadu 2015 v 18:57 | Reagovat

joo, tak tohle si naprosto přesně vystihla :D
na fotkách je to to nejhorší, že všichni zveřejňujeme jenom to co chceme, aby ostatní viděli a skutečnost je pak docela jiná :D
a přesně, holky na fotkách díky těm filtrům a všem upravám vypadají nádherně a ve skutečnosti nic moc a kluci ve skutečnosti mnohem lepší než na fotce :D facebook a instagram hype no :DD
ale ty "nepovedený" fotky!! ty jsou libový! :D hlavně jak jsou prostě přirozený, tak jsou svým způsobem vtipný! :d

3 Angelique. Angelique. | Web | 8. listopadu 2015 v 19:49 | Reagovat

Jak mluvíš o tom videu, že se dva hádají, pak se vyfotí hrozně vesele na nějakém místě, a pak se zase začnou hádat... to jsem nedávno viděla jedno takové hrozně hezké video, ve kterém jakoby nešlo o focení jako takové nebo tohle téma, ale šlo tam o to, že se jeden muž pořád usmíval a všem říkal, jak jsou úžasní a byl zkrátka hrozně veselý, než ho zdeptali a on potom postupně nacházel tu radost... a začalo to tím, že ho právě poprosil nějaký pár u kašny, jestli by je nevyfotil... a on že určitě a pak na ně tak kouká a říká: Ale ne, to vůbec nejsou přirozený úsměvy, řekněte mi, jak jste se poznali? A oni začnou vyprávět a usmívat se přirozeně, láskyplně a tak vůbec a on vystihne ten správnej moment a vyfotí je. Sakra, musím to video někde najít, bylo fakt krásný. Tak jsem si na to tak vzpomněla, i když to úplně nesouvisí. Chtěla jsem tím tak nějak říct, že máš naprostou pravdu... lidi vidí fotku, ale už nevidí to, co se dělo kolem...
Na druhou stranu je to.. já nevím, asi přirozené, že chtějí lidé, především holky, vypadat na fotkách co nejlíp. Hrozně vtipné mi přišlo, když jsem si prohlížela fotky z Petřína, kde jsme teď byly s mamkou minulý víkend, najela jsem na nějakou fotku, kde jsem byla a mamka: "Ta je hezká, ta se mi povedla" a já: "Dyť tam vypadám hrozně" :D Člověk je k sobě příliš sebekritickej.
Já osobně mám ale ráda i ty fotky mimo scénu... Jsem tak nějak za to, že momentky jsou mnohdy nejlepší, protože jsou opravdové. Mám spoustu fotek, na kterých vypadám.. no... jako debil :D ale mám je ráda, protože mi připomenou, kdy a jak vznikly. Ale jako profilovku si samozřejmě dám nějakou, na které si myslím, že vypadám dobře... nebo jsem tam cíleně za vola, ale když je to cílený, je to vždycky lepší :D
Pro mě je rozhodně lepší přirozenost, než přehnaný filtry.. Můžou být ty fotky pak jakkoliv krásný, ale pak toho člověka někdo potká naživo a ani ho nepozná... Osobně si myslím, že třeba zmiňovaná Karolina je skutečně talentovaná, ale když tam má občas to před a po... já vím, že je to prostě styl tvorby a sebevyjádření, ale občas se mi víc líbí ty fotky bez filtrů, a na těch je opravdu vidět, že je skutečně úžasná a talentovaná fotografka a že má to oko na focení... a přijde mi trochu škoda, že nedá šanci ve své tvorbě i té přirozenosti no. Její tvorba ale je prostě toho fantaskního rázu a líbí se mi to, jen já asi dávám přednost té přirozenosti no. Nezvu sama sebe fotografkou, ale když fotím okolí, tak fotím všední věci, nejen ty výjimečný. Fotky jsou pro mě vzpomínky a ty netvoří jenom ty výjimečný zážitky, ale všechny zážitky.

Občas mám taky chuť zrušit si facebook a všechno ostatní (instagram ne, jsem závislá :D), ale ztratila bych tak kontakt se spoustou lidí, přišla bych o spoustu akcí... a řekněme si to na rovinu, i věci ze školy se řeší tam. Nikdy ale nebude nic, co by dokázalo nahradit skutečný lidský kontakt.
Na toto téma ještě na závěr komentáře jak Lovosice jedna písnička, jejíž klip mě dostal a s tímhle tak nějak souvisí:
https://www.youtube.com/watch?v=2DhtMdz1XnQ

Jinak co se toho mého článku týče, občas jsem taky schopná si vsugerovat skvělé důvody, proč nejít na přednášku :D občas dokonce i, že mi je špatně od žaludku, jednou jsem si takhle silou vůle přivodila skoro panickej záchvat, mozek je vážně vtipná věc :D ale na takový ty emoce typu... smutek, štěstí, zlost.. mi to nefunguje na povel. Ale pokud někomu ano, tak logika mého článku sice pokulhává, ale tak beru to ze svého úhlu pohledu :D

4 Allex Allex | E-mail | Web | 8. listopadu 2015 v 20:50 | Reagovat

Krásně a hlavně pravdivě napsané!! ;))
Náhodou, mě se takové "nepovedené" fotky vždycky líbí nejvíce, člověk se u nich vždycky nasměje (samozřejmě se ti nesměju, bér to s nadhledem a neuraz se prosím; myslím to hlavně třeba takové fotky s kamarádkami :D) :))

5 May May | Web | 9. listopadu 2015 v 7:35 | Reagovat

Tak, ještě tohle musim okomentovat. Nejlepší je ta z prostředního řádku, druhá zprava. Nikde jinde se ty prsa nevyjímaj tak hezky. :D

6 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 9. listopadu 2015 v 13:06 | Reagovat

Sociální sítě slouží mnohým jen jako náhražka společenského života... Někdy mi přijde, že naše doba dává sociálním sítím až příliš velkou moc a hlavně si je pouští příliš do života... Holt, jsme v digitálním věku, tak budeme žít jen online... :/

A neupravené fotky jsou super! Na druhou stranu, někdy by se lidé měli aspoň zamyslet nad kompozicí (což teď nenarážím na tebe), protože fotoaparát v mobilu je leckdy svádí k tomu fotit bez rozmyslu vše...

7 Ellí Ellí | Web | 9. listopadu 2015 v 18:34 | Reagovat

To je zajímavá úvaha... Přiznám se, že na tímto jsem se nikdy nezamýšlela a teď ti nakonec musím dát za pravdu.
Když já si vzpomenu, jak jsem fotila svou profilovku na Facebook... To bylo snad padesát (možná víc) fotek, než jsem konečně vybrala tu, která mi nyní zdobí profil :))).

8 Sentencia Sentencia | Web | 9. listopadu 2015 v 19:50 | Reagovat

vím, o jakém videu mluvíš, taky jsem ho viděla a bylo vážně hodně trefné :) Ono celkově je celé virtuální svět tak trochu klamavý. Jeho velkou výhodou, ale i právě nevýhodou, že je jenom na nás, jak se na blogu, facebooku, instagramu... prezentujeme. Máme spoustu možností filtrů, eliminace, cenzury. Nikdo není ve skutečnosti takový, jak by se jevil neznámému člověku na internetu. Díky všem těm vymoženostem, programům, úpravám tak můžeme být někým jiným, žít si ve vlastní soukromé bublině. Neříkám, že je to dobře a vesměs souhlasím s tvými názory a já sama jsem taky zastáncem přirozenosti, i když třeba každodenní večeři na fb taky nedávám, ale fotku hezké večeře z restaurace ano :D . Ale chápu i ty, kteří těchto možností hojně využívají a mohou se stát díky internetu někým jiným.

9 Myšák Myšák | Web | 9. listopadu 2015 v 20:44 | Reagovat

Facebook a přátelství na něm mně v dnešní době přijde jako taková popularita. Ani ne, že by se tam lidi nějak moc znali, jednou se vidí na chodbě a navážou facebookové přátelsví :-) Asi proto jsem vždycky patřila k těm, kteří jich tam měli cca 20, tedy jedna z nejmíň ;-)

10 Vii Vii | Web | 10. listopadu 2015 v 9:25 | Reagovat

V jednoduchosti a prirodzenosti je krása :)

11 fakynn fakynn | E-mail | Web | 10. listopadu 2015 v 17:41 | Reagovat

Přirozené fotky jsou nejkrásnější a mají to své kouzlo.
Zachytí ten pravý moment a pravou podobu toho všeho.

Neříkám, že občas přidat nějaký malý filtřík, to jo, ale celý to retušovat, aby to nakonec ani nemělo tu samou podobu, to je podle mě fakt na nic.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama