Arnošt Lustig- Nemilovaná

15. října 2015 v 18:59 | E. |  Přečteno
Když jsem nedávno byla v knihovně a zabrousila k písmenu L, zatoužila jsem si něco přečíst od Arnošta Lustiga. Zaujal mě už samotný název Nemilovaná, když jsem potom doma zjistila, že onu knížku máme jako povinnou literaturu a pojednává o prostitutce, prostituce je totiž zrovna mým tématem na Psychopatologii, zabila jsem tím dvě mouchy jednou ranou. Vlastně tři, i mou chuť knihu přečíst.

Arnošt Lustig, autor děl týkajících se holokaustu, nepatří zrovna k jednoduchým autorům (tedy alespoň pro mne ne, pár let zpátky jsem k maturitě jeho Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou musela číst nadvakrát, abych ji pořádně vstřebala), ovšem tuto knihu, jak sám na konci sděluje, napsal v té nejprostší formě, jakou mohl zvolit, proto se četla velmi dobře.

Jedná se o fiktivní deník sedmnáctileté Perly, která vykonává to nejstarší řemeslo na světa- prostituci. Díky této profesi a hlavně díky panu L. (všechny své zákazníky jmenuje pouze začátečními písmeny, možná proto, aby to působilo neosobně, protože všechny, které by mohla milovat, nakonec zabili) se vyhybá tranportu do koncentračního tábora. Další hlavní postavou je zde její přítelkyně Ludmila, které dává intimní rady a často se s ní vrací do minulosti, i k tomu proč se stala prostitutkou. I Ludmila je ale bohužel jednoho dne transportována, dokonci i pan L. je nakonec transportován, ona už nemá žádnou jistotu a naději, a tak dílo končí velmi tragicky. Perla 22.prosince 1943, kdy je ukrutná zima, ale zároveň svítí slunce, stojí bledá na nádraží se svým nejlepším kabátem s našitým pánským liščím límcem a čeká na vlak smrti. Odjede tam, kam odjeli už téměř všichni.

Co má člověk dělat, když obětuje tělo, aby si zachránil duši.

Novela je vystavěna na ženském dilematu- zda si zachovat důstojnost či volit ženské zbraně, které oddalují blížící se smrt. Lustig Nemilovanou začal psát v době, kdy jeho dcera Eva dospívala a on si kladl otázku, jak by tuto dobu dokázala přežít ona, a občas jsem si i já kladla otázku, jak bych se zachovala já.

Velmi působivé dílo, doporučuji přečíst a zde již klasické úryvky, které mě v knize zaujaly:

,,Dovedla bys někoho zabít jen proto, že je Žid?"

,,Taky se ti někdy zdá, že nežiješ? Jako by to byl nějaký pohybující se, dýchací, mluvící sen? Jako bys byla, čekáš v řadě na polívku, a zároveň jako bys nebyla?"

,,Fantazie znamená prázdnotu, skutečnost naplnění. Jenže fantazie je pro mne jediná skutečnost."

E.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Infinity Infinity | Web | 16. října 2015 v 23:23 | Reagovat

Nádherná recenze na knihu! Musím si ji jednou také přečíst, zní to jako velice silný příběh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama