Říjen 2015

Strom

31. října 2015 v 20:09 | E. |  Vyfoceno

Kočičí brože z filcu

28. října 2015 v 13:50 | E. |  Udělej si sám
Při dnešním uklízení pokojíku jsem narazila na zapomenutý filc, s kterým jsem už dlouhou dobu chtěla kouzlit nějaké brože. A tak proč toho dnešního volného dne nevyužít. Rozhodně jsem nechtěla něco přezdobeného, jen něco jednoduchého, a co jiného tak může ztvárnit Elis než kočku.


Proč nerada chodím na diskotéky

27. října 2015 v 0:39 | E. |  Napsáno

Čím to, že se mi články plodí nejlépe v takhle nekřesťanskou hodinu? A proč mi takhle rychle a snadno nejde napsat aspoň stránka bakalářské práce?
Otázky do větru. Zpět k dnešnímu tématu- Proč nerada navštěvuji diskotéky:

Neumím tančit. Neumím se vrtět do rytmu disco/house/pop/jánevímčehovšeho bez toho abych nevypadala směšně, přitom ať se podívám kolem sebe, kterákoliv jiná holka ty sexy tanečky zvládat umí.

Pokaždé mi tam nějaká krasavice zabodne svůj třinácticentimetrový podpatek do nohy, hodí vlasama a ani se neomluví. Ani vlastně nepochopím, jak na tom dokáže vydržet celou noc, za to by se možná měla zavést také nějaká cena.

Když se rozhlédnu kolem sebe, vidím kopie vedle kopie. Dokonalý makeup, rovné dlouhé vlasy, sexy topík z newyorkeru, dvojka v žile, dresscode kluků většinou růžové nebo světle modré tríčo, nejlépe zn. Lacoste.

Utratím tam skoro celou výplatu, neboť ceny za panáka se pohybují od 50 kč výš a drinky od 100 kč výš, bohužel při mé smůle pivo se v takovýchto podnicích netočí, maximálně lahváče za pade dostanete. Nejsou totiž pivnice, dle jejich slov.

Taková ta naivní představa, že přijdete na bar a chlapi se budou předhánět, kdo vás dřív na něco pozve, je celkem klamná (tedy aspoň v mém případě). Chlap vás tam tak maximálně osloví, ať mu uhnete z výhledu na ten vrtící se sexy zadeček v legínách.

Nedá se tam dýchat ani mluvit. Já normálně mluvím velmi potichu a při tomhle enormním hluchu musím každého překřikovat, že většinou z takových akcí chodím s pořádný rockovým hlasem.

Securiťáci- všimli jste si někdy, že většina securitáků je zcela totožných? Nesetkala jsem se snad nikdy s nějakým securiťákem, který by neměl plešatou hlavu, tetování a pořádnou hroudu svalů. No a předpokládám, že tuto práci si nevybírají jako brigádku zrovna studenti filozofie nebo aplikované informatiky.

DJové. Bože, jen když mi někdo sdělí, že je dj, tak se mi ježí vlasy na hlavě. V drtivé většině se jedná o frajírky, kteří čím víc krutější přezdívku volí, tím větší mají úspěch u holek. Nezapomenout přihodit pár frází jako - dnes hraju tuhle písničku na přání jen pro tebe, ze všech akcí, kde jsem hrál jsi mě zaujala zrovna ty, a holka je jeho.

No jo, ale tak žijeme len raz.

Dnes lehce ironická

E.

Panna

24. října 2015 v 20:41 | E. |  Literární pokusy
Také jedna hodně stará zapomenutá básnička

Dívka u zrcadla stála
vůbec se neusmála
Prohlížela své tělo nahé
zdobily jej pouze perly drahé

Dlaněmi svými prsa hladila
a do zrcadla stále civila
ruce nasměrovala níž
k ochlupení byla blíž

Z vnitřní strany stehna stékala jí krev
neobvyklý jev
Slzy potlačit se snažila
v duchu se modlila

Sedmnáct jí bylo let,
krásná byla jako květ
Do té doby čistá
usínala v peřinách

Když však dnes ráno vstala
ve dveřích generála spatřila
Prosím, nechte mne být, šeptala
Prosím, nesahejte na mne, zoufala

On šaty z ní serval
kratičký to byl interval
na postel jí hodil
a ve zrůdu se zrodil

Poté co se dokonal
ona si přála jen, aby skonal
perly jí na krk zapl
a kabát svůj popadl

Poté co odešel
její matky čas nadešel
Honem perly z krku vzala
dceru mu za ně dala





Udělej si kočičí masku

24. října 2015 v 11:03 | E. |  Udělej si sám
Obchod Tiger mám ráda zejména pro výtvarné potřeby, vždy tam najdu pěkný dodárek pro nějakou osůbku a také pro věci- Udělej si sám, které člověku udělají radost a ještě se přitom zabaví. Nedávno jsem tam vyštrachala obyčejnou bílou masku kočky za 30 kč, kterou si pak vy sami můžete vyzdobit k obrazu svému. To bych to nebyla já abych nevzala černý fix a nevyzdobila ji těmi svými vzory.


Mojí číče se maska moc nepozdávala a pózovat mi nechtěla, tak jsem jí nechtěla dále trápit a zkusila si jí radši na sobě.


Ta maska mi chtě nechtě připomněla Halloween. Já když se tak rozhlédnu po nákupních střediscích, vidím všude samé kýčovité čarodějky, akce na dýně, youtuberky pilně točí tutorialy na halloweenský makeup a výzdobu halloweenkého pokojíku, a mně se z toho jen protáčí panenky. Halloween byl a je anglosaským svátkem a pro mě tak i zůstane.

Nemám nic proti svátku samotnému, pokud se slaví v Americe, Irsku, Kanadě,.. ale vadí mi tady u nás v Česku to zkomerčnění, protože samozřejmě kdo jiný než obchodníci na tom nejvíce rejžují. Každý stát má své tradice, my máme Dušičky, kdy si 2.listopadu připomínáme zemřelé a já tu kostlivce, Santu Clause ani plně obsazené restaurace zamilovanými páry na Svatého Valentýna nechci.

Jaký máte vztah k Halloweenu vy? Slavíte nebo ne?

E.

Mé oblíbené stránky

22. října 2015 v 21:05 | E.
Mé oblíbené stránky, kam ráda se vracím, a to (ne)jen díky jejich schopnostem psacím:

Další z řady sekáčofilů
V přesýpacích hodinách, aneb Anny a její božský styl
Svět Dede a její Bubliny
Infinity, která ráda přemítá nad vším možným a nemožným
Lovitka a její zápisky iracionální
Talentovaná Pája a její fascinující články
Fresh+fashion= Freshfashion, jeden z mála mých fešn oblíbených
http://hannybrokolice.cz
Milé stvoření Hanny Brokolice
Neobyčejně obyčejná Sentencia se svými myšlenkovými pochody
Kočkomilka Janča v domácnosti
May a jeho chladnokrevný humor
Kiara a její nezávislé myšlenkové pochody
Allex je neobyčejný blázen a skvělá bloggerka
Naše sluníčko Rezzy a její svět
Myšák a její duchovní kultura, perfektní recenze a tvorba
Joina, její tvorba a fascinace Japonskem
Atypická Angie a její myšlenkové pochody
Blackbird je milovnicí hudby, knih a cestování
Kudrnatá kráska Roxy a její blogový svět
Budoucí kočičí žena a umělkyně Shira
Citlivá umělkyně a sobecký perfekcionista Leri Goodness
Cincina a její svět
Maturující Sarushef, která špetku filozofuje a rýpe v umění
Christina, její trable a láska (ať už ke kosmetice)
Bláznivá a spontánní modrooká bruneta Smile
Minion a notná dávka retra
Melly se zamýšlí, kavárničkuje, cituje, obdivuje, ...
Maniodepresivní samotářka, pesimista každým coulem, co má chuť měnit svět
Le fille Ash,která začíná objevovat svět a samu sebe
Sliny se mi zbíhají jen co zavítám na tentoblog
Neobyčejná Popelka
http://vkresle.blog.cz
Přemýšlivá, humanitně studující, umělecky založená romantička s názorem.

A jiné:

Naučme se psát česky
Buďme někdy také trochu vlastenci
Buďme elegantní (a to nejen v oblékání)
(Ne)inspirujme se v oblékání
Pečme, vařme, tvořme, čarujme

66+6 hororů ve sto slovech

22. října 2015 v 19:00 | E. |  Přečteno
,,Věříte ve zlo?"
,,Musím, viděl jsem ho."
Luther

Dnes jsem si letmo v knihovně prohlížela regál Dnes vrácené knihy, kde mi okamžitě do oka padla tato malá stostránková knížka s názvem 66+6 hororů ve sto slovech. Každá kratičká povídka má skutečně kolem sto slov, a povídky jsou natolik chytlavé, že jsem ji během chvíle měla celou přelouskanou.

Již na samotném začátku se dozvíme, že kniha není vhodná pro děti a mladistvé, u některých povídek jsem po dočtení měla skutečně pusu dokořán, setkáme se tu totiž hojně se sadismem, nekrofilií, erotikou i kanibalismem. Dále se v úvodu dozvíme, že inspirací pro celý tento projekt byl článek Grahama Mastertona, v němž prozradil způsob, jak vznikají jeho příběhy.

Projekt je to velmi zajímavý, napsat povídku na několik řádků musela být opravdu výzva. Pro takto krátké povídky je velmi důležitá pointa a povídka musí být rychlá a úderná, a tím mě proto naprosto okouzlily.

Vydána byla v roce 2014 nakladatelstvím Nová forma a mladých autorů je hned 8- čeští, slovenští, ale i jeden polský. Nejvíce mě zaujala tvorba Martina Štefka a Martin Skuřoka (jak ráda bych vám sem alespoň jednu povídku přepsala a navnadila vás, ale je přísný zákaz kopírování a přepisování). A ráda bych podotkla, že řada autorů má pouze výuční list, spisovatelství není činnost pouze pro nejlepší absolventy žurnalistiky nebo estetiky.

Dnes objednaná už putuje ke mně domů, pro ni se místo v mé knihovně rozhodně uvolní, protože se zdá, že je přímo zrozená pro mě. Je tak inspirativní pro literární magory jako jsem já.

E.

10 důvodů, proč si pořídit kočku

21. října 2015 v 1:52 | E. |  Napsáno

1. Venku prší, sněží, je vánice, padají trakaře nebo se vám prostě jen nechce ráno z pelechu, jenže váš pejsek potřebuje akutně vyvenčit. Kdežto nenářočná čičina si vystačí sama, a tím pádem odpadá i škrábání, štěkání při mytí z příchodu z venčení.

2. Už jste někdy slyšeli, že by holce někdo řekl: ,,Ty jsi ale hezké psisko nebo fena?" Já myslím, že ne. Kočky jsou ta inspirativní, sebevědomá a krásná zvířata.

3. Kočičí předení na klíně je daleko lepší a uklidňující než hodinová placená psychoterapie.

4. Plánujete jet na týdenní dovolenou? Lehce dáte klíče sousedovi, který vám ji za flašku rumu přijde nakrmit, s pejskem jsou trošku větší problémy.

5. Kočka je ta nejlevnější varianta budíku. Kdo jiný vám skočí do postele a bude vám vískat ve vlasech, a přitom vrnět blahem.

6. Budete patřit mezi skromné introverty. Moje teze totiž je, že ten, kdo vlastní psa, velmi rád někomu poroučí, kdežto my kočičí milovníci jsme rození naslouchači.

7. Budete dále patřit mezi inteligentnější jedince než ti, jež vlastní psy. Britské studie totiž dokázali, že lidé vlastnící kočky jsou o poznání inteligentnější než pejskaři, a to protože jsou daleko více zaměstnáni a kočka nevyžaduje tolika pozornosti. Bohužel jen to, že si koupíte kočku vám iq nezvýší.

8. Nesní toho tolik v porovnání s ostatními mazlíčky, občas si i chytnou nějakou myšku a vy ušetříte.

9. Jsou to inteligentní a věrní tvorové, co třeba ty případy, kdy si kočky našly své páníčky i přes několik set kilometrů?

10. No a přece kvůli tomuhle <3


E.

Elegantní Česko

17. října 2015 v 16:38 | E. |  Napsáno
#bud­meelegantni

Tento projekt mne uchvátil jako žádný jiný a mrzí mě, že o něm nikdo příliš neví.

To že miluji retro, nenosím kalhoty, nechávám vynikat své ženské křivky, obdivuji secesi a dnešní moderna mi nic neříká, snad už nemusím po x-té omýlat. Proto když mi kamarádka poslala jejich první úvodní video, nedalo mi je nesledovat už od počátků.

Nejde jim o idealizování žádné doby, protože každá doba měla své mouchy, jak sami zmiňují, ale o oživení tradic, hledání inspirace v časech dávných, zachraňování pokladů ze starých skříní a vytváření moderních variant pro dnešní dobu.


Au.

15. října 2015 v 22:12 | E. |  Namalováno
Jedna cca půl roku stará práce, ta láska někdy holt zabolí.

akrylové tempery