Jaké je to býti melancholikem

25. srpna 2015 v 1:44 | E. |  Napsáno
Každý temperament má své klady a zápory, avšak melancholik má z těch základních čtyř zpravidla život nejtěžší. Vždyť dříve byla melancholie považována za nemoc, trpěl jí i císař Rudolf II, co si ještě pamatuji z Dějin umění. Holt nám nezbývá než se s některými zápornými vlastnostmi naučit žít a mít se nějak rádi i za ty, koneckonců jen sami se sebou strávíme zbytek života.

A tady teď představuji pár mých postřehů:

Nesnášíme větší společnost neznámých lidí a mluvení před nimi, já osobně jsem někdy schopná nepromluvit za večer ani slovo, případně jen s někým vedle mě. A nebo se celou dobu opravdu jen blbě usmívat a v hlavě se mi vždy začín honit- tak proboha už něco řekni.

Školní prezentace před celou třídou je pro nás celkem hororovou záležitostí. Když k tomu dlouho nemůžete najít správný konektor v počítači na flashku, to už je pak jen třešíňkou.

Přijde nám, že nikam nepatříme a nikdo nám nerozumí. Když se teda k něčemu vyjádříme.

Milujeme samotu. Není nad to přijít domů ze školy/práce, lehnout do postele či věnovat se své oblíbené činnosti a vědět, že večer už nás nic nečeká. A hlavně, když vás nikdo n-e-r-u-š-í.

Cítíme se býti nedoceněni a někdy tomu tak skutečně je, protože neumíme dostatečně prorazit a stát si za svým názorem.

Jsme velcí perfekcionisté a odráží se to jak na našem vzhledu, tak už přípravách na zkoušky, způsobu psaní, tak bohužel i naším náhledem na ostatní. Míváme často nereálná očekávání.

V práci jsme svědomití a pečlivý, ovšem pozice nadřízeného by nás zabila.

Často zbytečně přemýšlíme nad věcmi a situacemi, nad kterými by běžný člověk mávl rukou. Já osobně přemýšlím snad i nad tím, zda jsem v restauraci nedala malé dýško.

Milujeme chladné a ponuré počasí, přímo ideální na čaj a knihu, bez toho abychom měli výčitky, že venku je tak krááásně a my jsme mohli vyrazit ven a užít si sluníčkový den.

Naším kladem ale rozhodně je, že býváme talentovaní a tvůrčí, často melancholici mají i vyšší iq a jsou to hlubocí myslitelé (což ovšem mým případem není).

Rádi na nějakém úkolu pracujeme samostatně a dáváme si na něm opravdu záležet.

Jsme poměrně dost empatičtí a navazujeme trvalé přátelské vztahy. S lidmi se do konfliktu nedostáváme, proto někomu spolupráce s námi může vyhovovat. Taky aby ne, když nikomu lepší pozici chtít vyfouknout nebudeme.

A jako bonus přidávám obraz, který jsem nazvala kdysi Melancholie.

E.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 12. září 2015 v 7:12 | Reagovat

Po prohlídnutí několika tvejch kreseb jsem došel k názoru že umíš moc hezky kreslit prsa. :D (a nejen prsa, samozřejmě)
Některý výroky jsou fakt hodně přesný. Ale chodit do práce je o tolik lepší než chodit do školy.. aspoň pro mě teda. Žádný testy, zkoušení, domácí úkoly, prezentace, projekty..

2 Elis Elis | Web | 14. září 2015 v 12:12 | Reagovat

[1]: Díky, na prsa jsem úchylná, to je pravda.D
Vážně? Je to možný, hlavně člověk po práci už vypne, kdežto po škole ještě řešit seminárku, úkol,..

3 Executor Executor | E-mail | Web | 20. listopadu 2016 v 18:14 | Reagovat

Ahoj, ten zoznam vlastností je pre mňa problematický, s niečím sa viem stotožniť a so zvyškom zas naopak. No tá veta na konci na mňa pôsobí zmätočne, aj keď asi rozumiem, čo sa snaźíš povedať: " Taky aby ne, když nikomu lepší pozici chtít vyfouknout nebudeme."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama